Cestopisy

Cestopis Borneo.

Uvod prevod Kc Rg (ringgit) 1:6,1
Kc Sgd (Singapursky dolar)1:17,8
Kc Bd (Brunejsky dolar) 1: 18
Kc fr ( madarsky forint) 100: 9

1 den Trip zacal cestou vlakem do Budapesti, kde se nase ctyrclenna skupinka spojuje s prazskou sestkou. Spolecnost Quatar nas dopravila pres katarskou Dohu do Singapuru. 
 

2 den Z letiste prejizdime dvema taxiky k ubytovani a vydavame se do hodinu vzdaleneho centra. Po ceste nas Peta nalakal na Tom Yam, udajne trosku ostrejsi polevku. Nikdo netusil,ze ji budeme jist hodinu a jen Martin ji byl schopny dojist. Ostrejsi jidlo snad na zemekouli neexistuje. Zvedame se a zacina prset. Doufame, ze jde jen o mistni prehanku a pokracujeme ke trem mrakodrapum s lodi nad nema. Zaciname prohlidkou parku s obrovskymi umelymi stromy, ktere slouzi jako solarni elektrarny napajejici skleniky, ve kterych je obrovsky 25 metrovy vodopad a cesta v korunách stromu. Zacina na nas padat unava, Peta nekolikrat usina za chuze, jednou ho zastavily turnikety a podruhe kvetina.  Vytahem se dostavame na vyhlidku hotelu Marina Bay. Setmelo se a my nevime, co fotit drive. K bazenu na okraji mrakodrapu se nedostaneme, ale alespoň si ho z dalky fotíme. Zpátky se přesouváme kolem lva chrliciho vodu, což je symbol Singapuru, metrem až k ubytování, po cestě ještě jíme a potkáváme živé žáby v akvariich. 
 

3 den Ráno vstáváme a odjíždíme metrem na letiště odkud nám letí Malaysia Airlines až do města Kuching, prvního města na Borneu. Taxíkem se dostáváme k ubytování a hned odcházíme do centra města k velké zlaté mešitě, zkoušíme několik specialit jako  Bihang Goreng, placky Roti Manis ci ruzovy napoj Bandung, po ceste se zastavujeme na pivko v mistnim baru, kde nam majitel prinasi notas s hokejem. Ani prohra s Danskem nam nekazi naladu a odchazime az po vypiti cele lednice. Personal nechape,jak muze jedna deseticlenna particka vypit to, co mistnim staci na tydny. 
 

4 den  Odcházíme na pokoj, kde kolem půl sedmé rano usínáme. Pokoj nema okna proto ani nepoznavame,ze uz je pul 12. Vydavame se do mesta, zkoušíme par dobrotek ,ale prsi a prsi,proto opet skoncime v nasem baru. Odpoledne se presouvame do Kota Kinabalu. Jde o uplne jine mesto, takovy jakoby presun na jih Evropy. Vecerni procházka nam poskytuje pohled na ulice plne potkanu, sem tam i bezdaku. Prichazime na rybi trh, kde si davame spolecnou rybi veceri. Obsahuje rejnoka, cervenou a modrou rybu delanou na cesneku a v páře, kalamary a krevety. Za tuto super veceri platime kazdy jen 140Kc. 
 

5 den Rano se vydavame na vyhlidku nad mestem a pokracujeme az k mesite. Tady si pujcujeme habity a jdeme si prohlédnout mesitu. Bohužel jsme zastaveni klukem v osoupanych ryflich, ze dal nemuzeme,protoze nejsme muslimove. On je muslim a muze vsechno. A potom si je zamilujte. Prohlidka 50 let stare mesity tedy nestala za nic. Naštěstí byla zadarmo. Vracime se na letiste a odletame do Tawau a busem do Semporny. Vecer si dáváme Bakso, mou oblibenou polevku, obcházíme marinu a připravujeme se na celodenní výlet k ostrovum. 
 

6 den Rano vyplouvame na ostrov Mataking,kde prechazime po pisecne spojnici na kraj ostrova a snorchlujeme se zelvama. Obed si davame na konem, tentokrat na ostrove Pandanam, dalsim raji na zemi. Tretim ostrovem je Pom Pom, opet snorchlujeme a pozorujeme na dne spici zelvy. Tady je resort, za ktery date 12000Kc za tydenni pobyt s potapenim a jidlem. Vecer prijizdime do Semporny a vydavame se na veceri do pristavu. Je skutecne dulezite si vybrat v Malajsii restauraci a nebudete prekvapeni cenou. My dali za veceri cca 3500Kc a uz ani nemluvim o pomale gejske obsluze. Dokonce se nam jeden cisnik zamiloval do Martina. 
7 den Nasledujici den jsme jeli na Bohey Hill , bohuzel bylo po desti a ochranka nas nepustila nahoru. Proto jsme navstivili vesnici Bodgaya, stojici na kulech na mori. Pri prijezdu nas obklicilo asi 10 lodek plnych deti, ktere prosily o penize. Nastesti mela Katka bonbony. Ty je uspokojily a vydaly se k jine lodi.  Taky nas doprovazely po stejnojmenném ostrově Pulau Bodgaya ostrově, kde jsme hledali misto pro vyfoceni gipsy vesnice. Pulau je v Malajsii ostrov, treba v Thajsku je ostrov Ko. Cestou lodi jsme snedli obed zahrnuty v balicku tripu a presunuli se na letiste a odtud pres Kota Kinabalu na ostrov Laguan. K hotelu jsme se rozhodli jit pesky a opet tim byli atrakci pro mistni, jelikoz tady nejsou ani chodniky. Vsichni jezdi auty.

8 den Rano jsme si privstali a na 7 hodinu sli koupit lístky na trajekt (Ferry). Prvni jede v 9, tak si davame snidani v kavarne naproti. Za 90min se dostavame do Bruneje, prochazime celni procedurou a zjistujeme,ze lidi cekaji na bus, ale nikdo nevi, kdy pojede. V Brunei je jen asi 90 taxiku a od 12 se budou vsichni modlit. Nechavame se dopravit za 20 $ do vedlejsiho mesta mistnim taxikarem a sedame za dolar na bus do centra hlavniho mestaBandar Sewi Begawan. Zde zjistujeme,ze dal jede jeden bus za den. Nastesti usmlouvame za 100$ 4 hodinovou prohlidku mestem a dovoz na malajsijske hranice. Smlouvani trvalo asi hodinu,  ale nakonec jsme objeli sultanuv palac,  velkou mesitu postavenou z nejkvalitnejsiho zlata a udajne ctvrtou nejkrasnejsi mesitu na svete- Masjid Sultan Omar s typickou lodi na kruhovem jezirku obepínajicim mesitu. Taxikar nas vysadil na hranici a my pesky presli obdratovane hranice. A protoze tady pesky nikdo nechodí, museli jsme se zařadit do fronty mezi auta a projít jako jedouci auto. Za hranicí stal van pro 10 lidí, tak jsme hned zkusili usmlouvat řidiče. Ten nás zavezl až k hotelu do Limbangu. Tady na nás čekal tajemny pan Lim. Sympatický pan nám předal klíče od pokojů a ukázal cinskou restauraci, ve které jsme si dali výborné ryby a pár piv. 

10 den Brzy ráno jsme nastoupili na dlouho očekávaný trip džungli. Po hodině a půl dlouhé jízdě terénními vozy jsme dojeli k Longhousu, dlouhému domu ve kterem bydli 200 lidi. Dále jsme pokračovali po řece Malang dvemi motorovými loděmi a pozorovali červené stromy Daking, barevneho ptaka Kingfisher a zkouseli ochutnavku listů z kterych se dela indicky dezert nebo ovoce Kalab podobné Jackfruitu. Na obed jsme si vytahli z pripravenych doz hamburger, trošku netypické jídlo. Najednou se objevil pan Lim s celým trsem banánů utržených někde v džungli. Po 3 a půl hodinách jsme dopluli na začátek pěšího, 12km dlouheho pochodu džunglí. První část probíhala dobře, potom začalo pršet a my si uvědomili, co to je déšť v pralese. Zrychluji a doháním nosice zásob. Povidame si o zajímavých věcech v džungli, třeba o stromech, ktere když jeden umírá, zapouští nove kořeny a nový strom ten starý obroste z vrchu a  vyrusta az do velikosti starého. Zajimavy je i strom Tengarest svymi mohutnými kořeny. Vyprávění přerušuje řev nosiče, který zahlédl 1 a půl metrového hada. Ten se lekl asi taky, protože se okamžitě odplizi. Před příchodem do kempu 5 jsme zjistili, že si na naší krvi pochutnávali pijavice. Byly tak zakousle, že se nedaly z těla dostat. Musí se seskrabnout nozem nebo klackem. Ideální je, když ještě nesaji, ty se dají odstřelit prsty. Kemp 5 je slušne vybaven, včetně sprch a převařené pitné vody. I přesto volíme koupání v místní řece, ve ktere sem tam proplula pijavice, ale díky silnému proudu se nestačily přisát. Večer jsme proškoleni na celodenní výlet ke skalám Pinnacle. Po půl hodinové instruktáži začínáme mít strach, jestli trip zvládneme. Usiname v 10 hodin.

11den Vstáváme uz v 5 hodin a hned po snídani vycházíme na náročný trip s převýšením 1200m na skaly Pinnacle. Strmá cesta pokryta ostrými kameny byla ztížena úseky s kolmými žebříky. To všechno ve stoprocentní vlhkosti a 35st C. Cestou si Peta vsimne hada spiciho na stezce. Voláme průvodce a děláme dobře, protože jde o jedovatého hada Rock viper. Odhanime ho klackem a pokračujeme dál. Po 3 a pul hodinach climbingu jsme dosáhli vrcholu s překrásným výhledem na Pinnacle. Pocasi nam pralo, udělali jsme pár fotek, poobedvali a sli po rebricich dolu. Cestou nás chytl slejvák, což ještě ztížilo cestu, kameny začaly klouzat a my byli během chvilky totálně promočeni vcetne meho noveho fotaku. Do toho další nástraha, Petu namotala nejaka rostlina jako pavučina a nechtěla ho pustit. Museli jsme z něho ostré, skoro neviditelné stébla odlepit. Mezitím Libor chytl pijavice. Zničení, ale šťastni se vracíme do tábora. Hodnotíme den, skromne věčerime salát z bean kacangu, ryzi a parecky a brzy ulehame.
 

12 den  Dneska jsme si pospali do pul 6. Balime veci a po snídani opoustime kemp 5. S pruvodcem prochazime džungli a poznáváme nové rostliny a dozvídáme se zajímavosti o životě v džungli. Po 9 km přicházíme k řece, kde jsou připraveny loďky, kterýma se vydáváme po řece k jeskyním. První přijíždíme k jeskyni Clearwater, kde nam pruvodce ukazuje rostlinu s jedním listem, předcházime přes řeku tekoucí v jeskyni a 200 schody se vracíme k řece, kde poobedvame kure s rýží a presunujeme se k jeskyni Wind. I v této bylo plno zajímavých utvaru, plno stalagnitu, stalagtitu a stalagnatu. Asi po dvaceti minutách se na loďkách dostáváme do Mulu, kde kousek od letiště máme ubytování. Ceka nás pokoj pro 30 lidí, zabereme si každý svou postel a vyřešíme na další 2 jeskyně. Lang cave a Deer cave. Prvni z  nich je  jeskyne vymleta vodou. Deer cave je ze všech největší a jde o největší jeskyni svého druhu na světě. Při vstupu do jeskyně jde vidět proti vstupu profil Abrahama Lincolma, pruvodce se začal smát, když uviděl našeho Martina z profilu. Jeskyně je skutečně obrovská a na jejím vrcholu visí 3000000 netopýrů, a pod nema hromady guana, coz je netopýři trus. V tom plno broucku a housenek smrad jak v prasecarne. Na konci jeskyne je stalagtitova sprcha, z ktere mzi voda a za ni se otvira neskutečný pohled na rajskou zahradu. Všichni žasnem pri pohledu z chladne jeskyne na zalesneny otvor, který je druhym východem z jeskyne.  Odchazime z jeskyni a pred vstupem sedame do ochozu divadla. Na programu je spolecny vylet cca 3000000 netopyru z jeskyne, ktery se opakuje kazdy den mezi 5 a 6  hodinou. Po hodine cekani jsme si vyslechli historku o citlivosti netopyru na pocasi, kdy poznaji na 70km pocasi a podle toho vyletavaji. Nam se exodus netopyru nepovedl. Po ceste zpatky jsme zahledli pasoviteho brouka na ktereho, kdyz se sahne, stoci se do dokonale barevne koule ne o moc mensi jak pingpongový micek. Zklamani z netopyru nam vynahrazuje nocni pochod dzungli za asistence naseho pruvodce. Jdeme s celovkama a mame instrukce, ze kdyz se objevi had, mame zhasnout, protoze je zde jeden druh, ktery se plazi vylozene za svetlem. Pruvodce mu pote odhodi svitici tycinku, po ktere pujde. K videni byly strasilky, gekoni, krysa,parakobylky, letajici jesterka, netolyri. Had nastesti zadny nevylezl, ale i tak se nocni zvuky, nebo spis stenani podobaly hudbe z nejstrasidelnejsiho hororu.

13 den Rano se vydavame na Canopy walk, cestu v korunach stromu. Bohuzel bylo volnych jen 6mist, proto jsme se vydali k vodopadu asi 3km vzdalenemu. Vodopadem jsme byli zklamani, ale objevili jsme velkou lijanu, ktera nam skoky no vody zprijemnila trip. Navic byl zadarmo, Canopy stalo asi 40 mr. Nasledoval odvoz na male letiste a let do Terenganu s mezipristanim v nam uz znamem Kuchingu a Kuala Lumpur. Po letistich se presouvame po narocnych tripech, jak banda mrzaku. K tomu mel Bak dobrou poznamku. "Marto, ta tvoje leze, jak kdyby si ho jeste nevytah".  Do Terenganu pristavame už za tmy, taxika domlouvame za 100rg do pristavu Malong. Taxikar nas uklidnuje, ze tady nikdy neprsi. Blizi se bourka a nikdo nema odvahu vyrazit lodi na ostrov Kapas, kde mame zajisteno ubytovani a veceri v Kapas Coral Beach Resort. Po hodině čekání v přístavu dostal nás přepravce odvahu se do rozbouřeného moře vydat. Už při výjezdu z mariny začalo dobrodružství, když naše loď prerizla kotvu vetsi lodi kotvící v přístavu. Po neúspěšných manévrech s cílem loď uvázat, kapitánovi došlo, že nemáme vesty, tak jsme si je v dvoumetrovych vlnách oblékali a skákali ve vlnách už s nimi. Voda všude stříkala, my celi mokri, moře hodně rozbouřené, náklony obrovské. Přesto jsme úspěšně dorazili asi po 20 minutách na ostrov. Tady už všechno fungovalo. Večeře na stole, ubytování kousek od pláže. Ani nam nevadilo,ze muzsky personal mel tricka s velkymi srdicky,vsude byly cervene kyticky a jidlo budilo dojem,ze jsou smichane zbytky z celeho dne.  Jdeme se podívat po pláži, co je tu zajímavého. U jednoho obchodu nás zaujme domácí sova stojící na kůlu u obchodu. Pivo se dá koupit v jediném baru za 10rg.

14 den Mame koupeny balicek s 2x snorchlovanim, po snidani jdeme na 9 cekat lod. Ta přijíždí s hodinovým zpožděním a odváží nás jen 400m ke skalám. K nám si priseda asi 10 cinanu. Voda po bouři kalná. Rozmlsani Sempornou konstatujeme, ze nas to moc nebaví. Odpoledne je šnorchlování lepší. Na otazku, jestli tu nejsou zraloci, odpovidaji pruvodci, ze vubec. Jen skocime do vody, objevuje se zralok, vidíme Nema a nafukovací rybu. A potom malajcum verte. Nikdy neprsi a do 5 minut prsi. Žraloci tu nejsou a do hodiny se objevi. Začíná pršet, tak se vracíme do rezortu. 

15 den Rano jdeme na snidani,bohuzel personal zaspal a tak snidane byla o 45min pozdeji. Smazene vdolky se zelim asi zpusobili me budouci zaludecni problemy, ktere se projevily az v KL(Kuala Lumpur), ale diky Smekte byly rychle zazehnany. Nicmene rezort uz bych si vickrat nevybral.
Prevoz z ostrova byl tentokrát bezproblémový, s taxikářem byla domluvena prohlídka Terengganu, milionoveho města na východním pobřeží Malajsie. Nejvíc mě zaujala Krystal mesita, jediná mešita postavena ze skla. Vedle ní jsou miniatury  dvaadvaceti světových mešit. My jsme je z časových důvodů neobešli, ale stojí to za to za minimální poplatek si je obejít. V poledne odlétáme do Kuala Lumpur. Město je známé především mrakodrapy Petronas, coz jsou 2 veze spojene pruchodem, do roku 2006 nejvyssimi mrakodrapy na svete. Mijime je a já mám stejný pocit, jako když jsem viděl v Egyptě slavné pyramidy. Druhou dominantou města je televizní věž. Kousek od ní zastavujeme u hotelu, skromného místa našeho jednonočního pobytu. Opět pokoj bez oken velikosti koupelny, ale v našich cenových relacích jsme ani nepočítali s něčím jiným. Vydáváme se k Petronas a cekame na setmeni. Pohled na veze je úžasný, zážitek umocňuje svítící fontána v parku za mrakodrapy. Jelikoz uz byl Peta nekolikrat v KL, vzal nas do ulice Bukit Bintang, ve ktere se dá vyzkoušet plno místních pochoutek včetně Durianu.

16den Po snidani vyrazime na sever na Batu Caves. Jedna se o velkou budhistickou modlitebnu. Schody k ni lemuji opice vyhlizejici, co by vam ukradly. Na letiste jsme si zaplatili taxika s pozadavkem na prohlidku par zajimavosti. Jeli jsme se podívat na čínský a indický chram, Merdeka square, neboli namesti osvobozeni. Let do Bangkoku byl o 2 hodiny zpožděný, proto na letišti objednáváme rychlejší, i když dražší taxi. Překvapeni jsme, co za 1000 Bathu prijelo. Luxusni Van s kozenymi sedackami, s blikajici diskotekou v aute. Ubytovani jsme meli v nejrusnejsi casti Khaosanu, coz je batuskari nejnavstevovanejsi cast Bangkoku. Rozhozeni jsme na 3 pokoje. Zaskoci nas vedro, ktere zde panuje. Vyrazime na veceri a vychutnavame si rusnou atmosféru Bangkoku.

17den  Vydavame se pesky ke Grand palaci, ve kterem je Wat Poo, lezici Buddha, údajně největší na světě. Po cestě si bereme za 20thb tuktuka a jedeme se podivat na Happy budhu. Nízká cena je daň za návštěvu dvou obchodu. Procházíme se Grand palacem, na jehoz protejsi strane od leziciho budhy jsou masaze.. Ale ne ledajake. Zde se uci vsichni maséři thajské masáže. Všichni jsme si na masáž zasli a musím uznat, že vyšší cena 420 thb stala za tuto kvalitní masáž. Po náročných tripech jsme si to zasloužili, ale i vytrpeli. Levnym trajektem za 3 thb jsme se projeli k Watt Anun, který je bohužel od února v rekonstrukci. Proto se nevyplati davat 50thb za prohlídku.  Vracime se na druhou stranu reky a jedeme tuktukem do čínského mesta. Hlaska dne opet od baka: ta ji mela takovou,,ze by ti ji mohla s ni i vykourit. Natoz Martin reaguje: to je snad normalni,ne? Ridic nas chce vylozit po 5min jizdy s tim, že u jsme v čínském městě. Nenecháváme se a jedeme dál. China town je jeden velky trh s cinskymi specialitami, oblecenim az po ruzne zbrane. Nakupujeme nejake koreni a presunujeme si prohlednout Cowboy street u Nana plaza. Nocni zivot plny podniku se spore odenymi divkami nas bavil asi tak 15 minut a uz se vracime divokou jizdou tuktukem do hotelu, kde jsme si nechali veci. Zkousime Uber k preprave na letiste, ale nejak se nam nevede a sedame do jinych vozidel. Nakonec jsme se nejak domluvili a ve 2 odletame z Bangkoku pres Dohu do Budapesti.

18 den priletame do Budapesti, kupujeme spolecny listek na bus a metro. Oznacujeme v busu listek. Jake prekvapeni nas ceka v metru, kdyz po nas chteli 2 revizori 8000 forintu za neoznaceny listek. Nic nepomuze vysvetleni, ze u vstupu do metra nebylo jak oznacit listky, neustale vyhrozuji policii, tak jsme si alespon nahlas zanadavali na cele zku***** Maďarsko! Vlastik se vraci nafotit vstup na stanici Kobanya jako dukaz k protestu, ktery jsme se rozhodli podat. Bohuzel oznacovace tam byli i kdyz dost nenapadne. Jdeme tedy na nadrazi na gulas a cepovane. Cisnik nas ujistuje, ze bere karty tak se rozsoupavame. Pomaha nam v tom i 120, pozdeji 150minutove zpozdeni vlaku. Jdeme platit a jaky udiv, ze musime zaplatit jen kes. Uz to vypada, ze to cisnik neprezije. Odjizdime z madarska a rikame si, ze sem uz dlouho nepojedeme. V Breclavi cekame dalsi 3 hodiny, protoze dalsi vlak necekal a pokladni nam vysvetluje, ze 7 hodinove zpozdeni u CESKYCH DRAH neni az tak hrozne. Jsme v ČR. Sláva.