Cestopisy

3.12. 2012- 25.12.2012

kurz: 1THB(thajský bath)=0,68Kč

den 1. Nase vyprava citala 8 clenu. Kazdy si udelal individualni plan, jak komu co vyhovovalo. V Thajsku je dobre umet anglicky, domluvite se temer vsude, ale i bez znalosti jazyka se da cestovat a domlouvat posunky. Odlet z Prahy do Abu Dhabi s CSA a z Abu Dhabi do Bangkoku s emiratskymi linkami Etihad byl rozdilny v nabidce, ale oba lety pohodove.

mapka cesty

den 2 .V Bangkoku jsme jeli Shutlle busem (letistni autobus zdarma) z letiste a pote vanem c. 551 na Victory Monument a odtama busem c.29 na nadrazi, odkud nam mel jet posledni vlak 22:50 do Chumphonu a dal pokracovat na ostrov Ko tao. Chteli jsme vyresit noc lehatkovym vozem. Pri prichodu na nadrazi v 22:30 jsme se dozvedeli, ze vlak je plny. Kolem nas polehavali jen sami bezdaci, takze vyhlidky nic moc. 22:45 se uvolnily k nasi radosti listky a my na posledni chvili plnym vlakem vyrazili. Ve vlaku nas prekvapil zakusek, juice a deka na zakryti. V noci jsme kvuli klimatizaci celkem promrzli.

den 3. Z nadrazi jsme jeli predvalecnym busem do pristavu a odtud uz lodi na Kotao. Cela cesta stala 930Bth. Na Kotao jsme dorazili v 10hod, pujcili si motorku za 200Thb a jeli na jih ostrova se ubytovat do levnejsiho rezortu OK2 (600Thb, ale potom jsme videli i za 300Thb) a ihned vyrazili na nejakou thajskou pochoutku do mesta. Na jezdeni vlevo jsem byl zvykly z Japonska, ale na kruhove objezdy si porad nemuzu zvyknout, tak jsme se parkrat pristihli, ze najizdime doprava. Ve meste jsem si dal kokosove mleko z mladého kokosu.       

Po chvilce hledani jsme objevili mezi spanelsko, italsko, nemeckou kuchyni thajsky bufet, kde jsme si dali pikantni sklenene nudle s kurecim masem a samozrejme thajskym pivkem Chang. Po ceste jsme se jeste stavili nafotit par fotek na pisecnou plaz s houpackou. Po dvouch probdelych nocich jsme se tesili, ze se konecne vyspime a tak jsme se po vykoupani v mori vydali do postele.

den 4.Rano vstavame kolem osme a vyspani vyrazime na pruzkum ostrova. Po ceste jsme posnidali vynikajici ryzovou specialitku na slano a k tomu pravy thajsky caj se Salkem (ten jsem si privezl domu). Potom jsem sel odlovit geocache na Tanote beach a pote jsme se potrapili na piscite ceste vymyte desti, nez jsme se doslova vyskrabali na Two View. Po teto zkusenosti jsme se vratili a radeji objeli cely ostrov, nez se brodit hustou dzungli. Alespon jsme doplnili benzin ,vodu a dali si hustou kachni polevku. Benzin stal 50Thb a dostanete ho na kazdem rohu v litrovych sklenicich, jak u nas slivovici. U benzinek se tankuje jak v USA. Tzn. navolite zaplacenou castku, a cepujete dokud ji nedosahnete. Potom hadice prestane tect. Pokracovali jsme v jizde na severni plaze ostrova. Po ceste jsme zkusili rozbit jeden z mnoha kokosu valejicich se po ceste a zjistili jsme, ze je plny kokosoveho mleka a kokosu.To byla pochoutka. Pojedli jsme a pokracovali na skutru, dokud neskoncila cesta. Motorku jsme zaparkovali a dal sli pesky dzungli az na plaz, kde jsme byli uplne sami. Po hodine potapeni jsme jeli na vychodni plaz a po snorchlovani se vratili na zapad slunce do mesta, kde jsme si dali na plazi pivko a kokosovy shake. Na zaver cesty uz za tmy jsme navstivili thajskou hospudku a dali si smazenou ryzi, hovezi maso a papajovy salat. Kolem 11 se dostavame domu a jeste 2 hodky sedime na terase s vyhledem na more. 

 den 5. Vstavame o pul 5, jedeme vratit motorku a na 6hodinu nastupujeme na katamaran, ktery nas prepravuje kolem Ko Panganu a Ko Samui do Surathani, pote vanem (maly bus) pres pevninu do Krabi a dale lodi na Phiphi,  kam dorazime v 18 hod. Protoze  uz je tma ,vyuzivame mistni nahanecku cestovky a ta nam vola do Phiphi hills  a bukuje pokoj za 600Thb a zaroven zajistuje taxiboat az k hotelu. Melo to vyhodu, ze jsme nemuseli platit za taxi ( jinak 200Thb).Tam nas vitaji se salkem vody, jelikoz rezort je skutecne na kopci a na skutrech nas vezou k nasi chatce. Zhazujeme batohy a jdeme na jidlo po 90ti schodech na plaz.Tam zjistujeme , ze ceny jsou 2x vyssi jak na Kotau, davame si polevku s shakem a vracime se po plazi na rezort.

 den 6. Phiphi don, jak se jmenuje hlavni ostrov, je tak hornaty, ze se tady ani nevyplati pujcovat motorku a proto chodime po ostrove pesky. Rano jsme sesli na plaz a plavali k nedalekym ostruvkum s tim,ze uvidime snad zraloky. Jaky byl muj udiv, kdyz tito pro mne krvechtivi obri propluli asi 2 metry kolem mne. Vzal jsem fotak a cvakal co to dalo. Az jsem se uklidnil a dodal trosku odvahy, dostal jsem se k jednomu asi na pul metru a poridil nadherne podvodni fotky. Zazitek na cely zivot i kdyz v tu chvili jsem si myslel, ze uz nebude dlouhy:). Dnesni den jsme pojali jako odpocinkovy, ale nedalo nam to a vydali jsme se po vykoupani do stredu ostrova. Cesta byla, zvlast v tom vedru narocna, ale po asi 2hodinovem vyslapu na view point nas cekala na vrcholu polevka s Changem (mistni pivko).Ve stredu ostrova jsou 3pointy, prvni je na skale opusteny, druhy placeny (20Bth) a treti free s obcerstvenim. Ten doporucuji. A aby toho nebylo malo, tak jsme se vydali dzungli na opacnou stranu ostrova na Run tee bay. Cestou jsme potkali par obrovskych stonozek a jinak same komary. Na plazi uz bylo veselo, dali jsme si Paid Thai se shaky, vykoupali se v neuveritelne teple vode a pomalu se vraceli pres kopec  na zapadni stranu ostrova. Do mesta jsme dorazili kolem pate, vyzkouseli pro mne do dneska nezname ovoce Dragon , pili cerstvy kokos a koupili si v jedne z cestovek na zitra trip kolem Phiphi za 550Bth i s jidlem. Vecer jsme zakoncili v hospudce naseho rezortu, kde jsme si dali k pivku a shaku smazene krevety.

7. den Dneska vstavame v 8 protoze nas ceka vylet v 9:40 lodi na to nekrasnejsi, co Phiphi nabizi. Od rezortu nam cesta trva necelou hodku, tak se jdeme podivat uzkou spojkou mezi severni a jizni plazi, před několika lety postizenou tsunami. Zde se  naskytne uzasny pohled na skalu podobnou u James Bond Island.  Plavbu zaciname zraloci zatokou, ale zadneho zraloka dneska nevidime, pote plujeme k ostrovu Bamboo. Po ceste se seznamujeme se sympatickym parem z Kazachstanu a u Bamboo spolecne krmime rybky a fotime, co to da. Po obede, ryze podobna nasemu rizotu, obeplouvame ostrov Moskito povidame si s cinany, nemcem  a dalsimi cleny vypravy a pomalu se vracime na phiphi don k zatoce opic. Tady nas vitaji opicky, ktere se zmeni v celkem agresivni zvirata. Jsme radi, ze nas nepokousaly. Cesta pokracovala na  Phiphi Leh Island k jeskyni Viking, zatoce Pileh, kam jsme doveslovali na kajaku a dale k zatoce Loh Samah, ktera je propojena se zapadni Mayou. Vrcholem dne byla navsteva Maya bay, plaze De Caprio na ktere byl natacen film Beach (Plaz). Za vstup jsme zaplatili 100Thb a sli se podivat do vnitrozemi az na vychodni stranu ostrova. Celou zatoku jsme objeli na kajaku a uz spechali na sunset. To bylo zakonceni nadherneho vyletu. Za tmy dorazime do pristavu Pier a spechame na nejakou Thajskou specialitku. Objevujeme hospudku jen pro thajce a zkousime jejich nudle na thajsky zpusob. Jidlo je ostre, ale vynikajici. Kdyz se zajimam, co bali do listu, nabali mne jejich specialitku taky s tim, ze to je paramo (tady neumi anglicky, tak se domlouvame jen posunkama). Podle pokynu to strcim do pusy a delam, ze to je vyborne. Neco tak odporného jsem ještě nejedl, rikam si a část spolknu, zbytek nenapadne vyplivnu do ubrousku. Po vysvetleni, ze to je z Barmy pochopim, ze jsem snedl nase zvykaci bago nebo koku. Pekne mne to vecer prohnalo i kdyz jsem se to snazil zlikvidovat pivkami na plazi. Je pulnoc a plny zazitku usinam.

den 8. Priznam se, ze po pikantni veceri nam nebylo porad jeste dobre. Rano jsem si vyfotil vychod slunce a kolem 8 jsme vyrazili na dalsi vypravu k vychodni plazi plne kokosovych palem. Tady jsem si odlovil cache kousek od plaze a potom se potapel mezi stovkami ruznych ryb. Je tu videt, ze ryby jsou zvykle na lidi, protoze se vas vubec neboji a semtam zkusi, jestli nejste potrava. Odpoledne byla voda  horka jak v termalnich jezerech. Sli jsme tedy na nasi plaz, potom na kokosovy shake a do mesta pres vnitrozemi. To kazdemu doporucuji, protoze zde nepotkate turisty, jen mistni obyvatele v rozpadajicich se chatrcich a je hodne zajimave pozorovat jejich zivot. Vetsinou nic nemaji, ale je na nich videt, ze jsou stastni, spolecne se bavi, hraji neco jako nohejbal, ale s vetsim hakisakem upletenym z kokosu. Kolem 18h jsme dorazili k tsunami monumentu.Ostuda mesta, pravdepodobne ho postavili z darovanych penez a ted se o neho nikdo nestara. Cestou pres severni plaz jsme neodolali mnoha barum a v jednom jsme se zdrzeli u Changa. Neuveritelna letni atmosfera v dobe, kdy u nas snezi a vsichni mrznou. Dale jsme se stavili, vzhledem k malym zaludecnim problemum na pizzu a pokracovali do rezortu. Rano cestujeme na Lantu, tak se snazime brzy ulehnout. 

den 9. Pred odjezdem se stavujeme na pancake, palacinky delane ve tvaru ctverce. Plavba probiha po nocni bource v klidku, i kdyz s dvouhodinovym zpozdenim. To jsme vyuzili k prohlidce leve casti zatoky Pier. Lanta nas vita ve slabem oparu. Pujcujeme si motorku, stavujeme na spagety s morkymi priserami (uz nikdy vice, polovinu jsem vratil, hlavne jejich zeleninu neidefikovatelne chute) a jedeme na jih. Po ceste nas zaujalo ubytovani za 350Thb, a i kdyz bylo vyprodane,vzali jsme za 700 bungalov primo u plaze. Nautilus rezort. Zacalo prset, tak jsme sedeli na terase a ja si zasel na thajskou masaz, kde jsem se dozvedel,ze nas bungalov je v havarijnim stavu a ze vedlejsi pred 2 dny spadl. Tak snad tento cestopis dopisu:-) Noc byla silena, nejaka anglicanka vyvadela, rozbijela bungalovy, kricela a mne do toho vseho bolel prst na noze, který jsem si včera na Phiphi nakopl.

den 10. I kdyz na nas bungalov nespadl, mel jsem porad vic a vic natekly prst, tak jsem pro jistotu sel k doktorovi. Ten chtel po mne 3500Thb. Hodinu jsem zaplaceni vytelefonaval s asistencni sluzbou az mne odvezli na rentgen do mistnosti, která byla v autodílně. Automechanik si umyl ruce a sel se mnou k rentgenu a studoval obrazky, jak se ma noha polozit. Potom jeste testy na infekci CBC. Plno prasku a klid. Po dopoledni na klinice jsme si dali paid thai a sli na plaz.

den 11. Rano jeste musim na kontrolu, noha natekla jeste vic,doktor mi zakazuje pohyb, ale,kdo by to vydrzel. Vyrazime na pruzkum ostrova, zaciname vychodni casti a jejim starym mestem. Tato cast mne vubec nezaujala. O to hezci byl jih, kde jsme vjeli za 100Thb do narodniho parku. Je v nem majak, plaz a 2km cesta dzungli. Hned na zacatku nas vitaly opice. Celkem mne nahanely hruzu,  kdyz nas zacali obkličovat a po zkusenosti z Phiphi uz jsem vedel,ze jsou celkem agresivni­. Nastesti, kdyz jsme si jich nevsimali, nechali nas byt. Cestou zpatky jsme zahlidli opici tlupu, jak rozebira kos na odpocivadle. Zacali jsme je fotit a kdyz se jedna mala opicka lekla projizdejiciho auta , zajecela a to byl okamzite pokyn pro samce z tlupy, kteri se zacali sbihat a my meli co delat, at stihneme nepokousani odjet. Po ceste odlovuji dnesni druhou kesku a kousek od naseho rezortu zastavujeme u thajskeho trhu. To byla pastva pro oci. Tolik specialit a ovoce, ktere jsem videl poprve v zivote. Třeba Durian jsem vůbec neznal. S plnou taskou odchazime a na terase si pochutnavame na dobrotkach.

den 12. Doktorovi se ma noha nelibi a i kdyz se priznam, ze jsem vcera cely den prochodil po parcich, posila mne do nemocnice v Pukhetu s tim, ze mne snad zitra privezou. Jedeme sanitkou s pustenyma majakama a sirenama jeste s jednim svedem, ktery nemuze nic v tele udrzet a nekolikrat se o tom presvedcujeme, kdyz na dalnici zastavujeme a chudak sved vypada jako strikajici fontana.  Jedeme pres 2 trajekty a potom 3 hodiny po pevnine. Pocasi je idealni pro cestovani, pod mrakem, tak toho zase tak moc nelituji. A do Phuketu jsem se chtel stejne podivat:)  Pri vjezdu na ostrov mne trosku udivily zatarasy a policejni kontroly jako na hranicich. Jinak je cely ostrov jeden velky blazinec. Kolem 15 hodiny jsme byli u Pukhet hospitalu a tady zacala muka. Po prezkouseni tlaku a teploty ke mne prisel nejaky nemec z vedeni nemocnice, ze nemaji s mou pojistovnou smlouvu, tak at vypadnu. Osobne mne vyprovodil z nemocnice. Zarazeny jsem stal pred luxusni nemocnici jak bezdak. Za chvilku prisla sestra, ze mne k protlaci k doktorovi. Doktor se na mne podival a ze mne posle na rentgen. I kdyz jsem mu rekl, ze uz jsem na nem byl, nic ho nezajimalo, jen abych zaplatil 3000Thb. Tak jsem vytelefonaval s pojistovnou garanci. Behem hodiny mi ji dali, udelali rtg a doktor rekl, ze je to dobre, ze mi da antibiotika. Kdyz jsem mu ukazal, ze ty uz beru 2 dny, ze jsem byl poslan na testy, napsal mi jine Atb a vyprovodil mne z nemocnice (podruhe vyhozen). Vratil jsem se do vstupni haly, ze jsem sel rano jen na kontrolu a ze mi slibili odvoz zpatky na Lantu, ale na to at zapomenu. Tak jsem byl pred nemocnici potreti. 250km od rezortu, hladovy, zrnivy, bez penez a nikoho nezajimala ani ma noha. Jen jsem se utvrdil v tom, ze zdravotnictvi je jeden velky byznys. Zase jsem si musel vytelefonovat garanci odvozu a v 7 vecer jsem usedal do taxiku. Nechci ani vedet, kolik ma celodenni cesta pro antibiotika pojistovnu stala. Potom se neni cemu divit, ze jsou pojistky tak drahe. Kdyz uz jsem byl presvedcen, ze vsechny problemy skoncily, objevil se dalsi. Nestihli jsme posledni trajekt na ostrov, který jel v 22hod. Nezbylo nam nic jineho, nez cekat do 6 na prvni ranni. Noc jsme stravili v taxiku. 

den 13. Neco jsme v aute pospali v sede a na ostrove z taxikare vylezlo, ze nema na cestu zpet na Phuket. Uz tak se mnou musel stravit noc, tak jsem mu 1500Thb pujcil. Do rezortu jsem dorazil v 7hod, osprchoval se a vyrazili jsme na dalsi presun, ostrov Ko lipe. Cesta ma trvat 5 hodin a je za 1500Thb. V nabidce je i cesta za 3hod speedboatem za 1800-1900, ale my jsme volili delsi hlavne kvuli stabilite velke lodi a z duvodu zastavek na mnoha ostrovech a samozrejme i cene. Plavba zacala s pulhodinovym zpozdenim, ale to je tady asi zvykem. Nikoho to nerozhodilo. Obeplouvali jsme Lantu ze severu a pozorovali mangrovniky, jak rostou z more. Pote jsme mijeli jeden ostrov za druhym. Nejkrasnejsi z nich byl Koh Ngai, misto jak v pohadce. Na Koh Lipe dorazime kolem pul 4. Skutecne je to nadherny ostrov, maly, plny baru, krasnych plazi, voda kristalove cista. Pristava se na molu, kde se plati vstupni poplatek 20Thb a 50Thb za lod, ktera vas dopravi asi 300m od mola k plazi. Sli jsme primo k vesnicce Varin a i kdyz nejlevnejsi chatky byli za 600Thb (cekali jsme 500), okamzite nas dostaly. Krasne bungalovy cele z bambusu na Sunrise beach. Okamzite letime propoceni po ceste do more a po vykoupani jdeme obhlednout vecerni zivot na Lipe. Potkavame tu cechy, i ti jsou z ostrova nadseni, ze si to tu o tyden protahli. Sunrise beach je znama tim, ze je klidnejsi, ale dost na ni fouka. Vyhodu to ma v tom,ze tu neni tolik komaru. 

den 14. Rano se probouzime za svitu slunicka. Ted male odboceni. Pri vykonavani ranni potreby zjistuji, ze zachod nema splachovac. V jihovychodnich zemich je bezne, ze misto papiru maji na zachode hadici. V Japonsku maji umyvadlo resene pres splachovace. 2v jednom. Tady vyuzili hadice i ke splachovani. Dalsim postrehem je, ze thajci plni petky s vodou po uplny vrsek. No a treti postreh je velke mnozstvi volne zijicich psu, kteri jsou mili, hodni a klidni. Zadneho jsem nevidel zastekat nebo zavrcet. Koh Lipe je misto k relaxu, ostrov je to maly, chodi se po nem pesky. Dneska jsme obesli par plazi, kazda je jina jak teplotou vody, tak i piskem. Odpoledne prsi, ale vzhledem k tomu, ze je tu porad okolo 30st, neni to zadny problem a navic tu prsi vzdy jen chvilku. Jdeme se projit po Patai a na jejim jiznim konci objevujeme budku Navy s vojakem po zuby ozbrojenym. Usmiva se a dava nam najevo, ze tudy cesta nevede. Pozdeji nalezame hospudku s wifi a vyrizujeme potrebne veci s domovem, zjistujeme pocasi a guglujeme do tedka nam nezname veci, hlavne nezname ovoce. Obsluhuje nas sikovna slecna kroutici zadkem. Shodujeme se, ze je to predelany kluk. Tech je tu ale hodne, skoro na kazdem kroku. Thajci asi rychle zjistili, ze pekne holky se tu maji lepe. Ted jeste cake, coz je nase palacinka vyrobena do tvaru ctverce a v ni zabalene ovoce. Ja jsem si ji dal s vanilkou a cekal, jakou vanilku na ni daji. Bylo to neco jako studeny pudink v plastove flasce.

den 15. Rano vstavam na vychod slunce v 6:15. Kolem mne je plno lidi a fotaky jen cvakaji. Po tomto kouzelnem predstaveni jdu podle tipu cechu, kteri tady byli skoro mesic, do thajske ctvrti a kupuji plno jejich dobrot. Za snidani s obedem a svacinou davam 100Thb. Jidlo je vyborne. Sladka ryze grilovana v nejakem liste, ma oblibena rozvarena ryze s cibulkou a na obed kure s ryzi a thajskou ostrou omackou. Po snidani vyrazime na pruzkum ostrova, prochazime od severu jednu plaz za druhou, Sunset, Miu a Bilu.  Plaze jsou pekne, skoro zadni lide, ale ve vode skaly a jezci. Jdeme dal do stredu ostrova, betonova cesta konci a pokracuje se dzungli jen malym chodnickem. Nafotime si ostrov zezhora a u konce narazime na ostnate draty a zarostly prales. Asi i tady budou vojaci. Vracime se zpatky a schazime k Patai, pred ni objevujeme peknou malou plazicku, kterou zacina jihozapadni pobrezi. Pred 12h se vracime do bungalovu na obed a relaxujeme. Vecer prochazka na Patayu, shake, cake, proste klasika. Sedime na plazi koukame predposledni vecer na more.

den 16. Rano se vydavame opet pro mistni specialitky. Davam si sladkou ryzi zabalenou v nejakem liste. Vyborne i kdyz vypln je nespecifikovatelna. Nejaka sladka hmota. Dneska vyuzivame slunicka a valime se na plazi. Odpoledne se vydavame na pruzkum jizni casti ostrova. Po ceste nas chytne bourka, ale tady v tom teple nejake totalni zmoknuti vubec nevadi. Pokracujeme dal v desti az narazime na ostnaty drat. Jsme tesne pod vrcholkem, z druhe strany od stojiciho vojaka se samopalem. Ted uz nam je jasne, ze oba vrcholy ostrova ma zabrane thajska armada. Neni se cemu divit, kdyz jde o posledni thajsky ostrov. Dalsim uz je na dohled malajsky ostrov Langhawi. Kdyz se vracime stredem ostrova, narazime na par thajskych osad, kde se sprchuje par thajcu tradicnim zpusobem, obleceni a lavorem polivajici se vodou. Mijime mistni skolu a nemocnici a u plaze mne nabizi thajec na pujceni potapecsky motor. Zkousim si ho, a potapim se. Je to dobra vecicka, ale dost pomala (300Thb na hod). Na veceri vyrazime k Patai beach, vybirame si z nabidky kraba, krevety a platek ryby(250Thb). Dobra pochoutka, ale museli jsme se dosytit shakem.

den 17. Posledni den jsme uz jen lenosili. Ja chtel jeste pujcit kajak a zaplout k blizkemu ostruvu, ale byl jsem sam, tak jsem to vzdal. Cely den bylo krasne, kolem deky chodili psi a my se slunili. Odpoledne jsme si zasli na internet. Wifi tady moc neni, na Sunrise jsme objevili jen 2, v baru Casteway a o bar dal za nim, kde je stabilnejsi. Ja si stahl nejake hry na vecer, napsali emaily, nasli hotel v Bangkoku a vraceli se zpatky. Po ceste jsme zjistili, ze nase ubytku bylo uz za 700Thb. Rychle zdrazeni behem par dni. U bungalovu jsme nasli spadly kokos, tak jsme ho vypili a rozbili. Jeste vecere, posledni prochazka po Patay a jdeme se balit. Pred spanim si poustim film Mezi vlky. No kdybych vedel, ze v nem bude tak verohodne ukazana letecka katastrofa, tak se na to den pred odletem s Air Asia nedivam:)

 den 18. Rano po 9hod vyrazime speedboatem (rychloclun) smer pristav Paraka a odsud vanem na letiste. More bylo dost rozbourene, clun spis skakal nez aby plul, ve vanu thajci klasicky vyuzili kazde misto, takze z nas opet byly sardinky. Prijezd do Hat yai 13:30. Rozhlizime se po letisti, kde bychom v klidu pojedli. Na odbaveni mame jeste cas, letime v 16:20. Air Asia je nizkonakladovka, ktera ma povolena jeste mensi zavazadla, nez evropske linky a vahu jen do 7kg. Let byl pohodovy, nad Bangkokem jsme se spousteli za dobre viditelnosti, takze jsme si prohledli mesto z vysky.  Pristali jsme na letisti Don mung, coz je severni letiste. Po zkusenosti ze Suvarnabhumi, jsme se zeptali, odkud jede bus. Rekli nam, ze od tama busy nejezdi jen taxi za 500Thb. Hledali jsme na vlastni pest a nasli po rade místního thajce bus za 19 Thb k Victory monument. To je v Bgku asi nejfrekventovanejsi bod. Odtud jsme meli jet sestkou na Khaosan, ale zlakal nas tuktuk, ze nas tam odveze. Je lepsi si cenu domluvit predem, protoze po nas chtel 250. Dali jsme mu 150.Vyhoda byla, ze nas dovezl pred hotel Nakorn pink, ktery nam doporucili kamaradi za 460Thb. Ubytovani bez problemu i s wifi  a lednickou na pokoji. Jeste jsme si skocili na ulici na jidlo. Bangkok je suverenne nejlevnejsi ze vsech destinaci, v kterych jsme byli. Pri pochutnavani na thajske polevce se k nam pridali cesi, kteri meli projetou Indii a jeste 6 mesicu se chystaji cestovat po Malajsii, Indonesii, Laosu, Kambodzi a Filipinach. Dali nam par tipu na vylety po Bgku a levne ubytovani za 250Thb na Merry V.  Jeste jsme prosli Khaosan a uz jsme se tesili domu.

den 19. Rano vstavame a jdeme do oblasti pamatek. Po ceste se seznamujeme s thajcem Burmou, ktery se pro nas stava studnici vedomosti. Na mape nam popisuje vsechny nej pamatky a hlavne nam vysvetluje , at si davame pozor na tuktuky bez cisel na Spz. Pozdeji pochopime, ze ti co tam maji thakske napisi muzou jezdit po vsech zonach, ale jsou drazsi. Ti s cislama jsou jen pro jednotlive zony a jsou levni. Zavolal na jednoho kousek stojiciho a rekl mu, ze nas ma povozit po vsech pamatkach, ktere nam ukazal za 30Thb. Rozloucili jsme se, podekovali kopunkat, coz je cesky dekuji a jeli. Po ceste jsme si povidali a hodne jsme se dozvedeli o thajskem krali, vlade, zvycich atd. Objeli jsme nejvetsiho budhu, 45m vysokeho, Mongkut, Sommanat, Wat Saket, Demacracy monument a prijeli jsme k Wat Phra Kaew. Cekal jsem, o co si tento 20ti lety thajec rekne, protoze treba Golden mounth, neboli Wat saket byl muj vymysl a navic na nas cekal asi pul hodiny, nez jsme si ho vyslapali. Rekl si o 30Thb. Dal jsem mu 100Thb a on byl vdecny. Na pristi den jsme se domluvili na cinskou ctvrt.  Wat Phra Kaew neboli Grand palace jsme si nafotili zvenci, ale na zlateho leziciho budhu Wat Po jsme se sli podivat. Za 100Thb to kazdemu doporucuji. My to meli jeste s vojenskou slavnosti v arealu. Potom stoji za to si zajet prevozem za 3Thb na druhou stranu reky na Wat arun. To uz byla posledni nase pamatka a za zapadu slunce v den, kdy mel nastat konec sveta, tedy 21.12.2012 jsme se vraceli po Sanam Luang zpatky. Samozrejme jsme se jeste nacpali dobrotkami, zapili vse pivkem a kolem 12 jsme ulehali. Rano jsme domluveni s tuktukem....

 den 20. Vstavame v 9h a vyrazime na domluvenou schuzku. Tuktuk neprijel. Po ceste se dozvidame, ze o vikendu jet do cinske ctvrti je blbost. Je tam hodne lidi a prodeje stejne zacinaji az odpoledne. Sedame tedy na bus 44 a jedeme na nejvetsi thajske trhy chatuchak. V bangkoku je autobus nejlevnejsim prostredkem. Jedna zastavka vyjde asi 1Thb. Trhy jsou skutecne obrovske, ze se za jeden den nedaji cele obejit, zkousime plno dobrotek, kupujeme darky domu. Prodava se tam snad vsechno vcetne zivych zvirat. Z trhu se nechavame zavest busem na Gold mount a odtud jdeme pesky ulickama Bgku az k Wat Poo. Cekame na sunset, ktery je nadherny, jelikoz se chramy lesknou do zlatova. Jedeme prevozem na druhou stranu reky a tam si kupuji jako posledni listek na Wat Poo. Vsechny pamatky jsou zde otevreny jen do 18hod. Skrabu se rychle nahoru, pohled je nadherny, avsak pri pohledu ze schodu, ktere maji sklon asi 80st se mi udela spatne a nevim, jak dolu. Bohuzel jina cesta dolu nevede, tak se plazim za smichu spanelu a japoncu dolu. Mesto se zacalo rozsvecovat, na hlavni travnate plose Sanam luang se zapalovali svicky a zacaly predvanocni oslavy. Bangkok je nadherne nasvicen. V teto atmosfere jsme se vraceli kolem Khaosanu domu. Po ceste jsme potkali nase cechy a to byl duvod k oslave. Obesli jsme par ulic, vsude se oslavovalo, kostovali jsme specialitky a vypraveli si zazitky ze sveta. Kolem pulnoci jsme prisli na hotel a pred nim uz sedel zbytek nasi vypravy s kterym jsme prileteli do Bgku. Kolem jedne se dostavame na pokoj.

den 21. Rano vstavam v 7:15 na plovozci trhy. Zpozdeni 35min pro ne nic neznamena. Vyrazime vanem z Bgku. Moc si nepopovidam, protoze polovina vypravy je hluchonemych. O pul 10 prijizdime a do 11 mame rozchod. Davam si vynikajici polevku za 20Thb, zapijim cerstvym kokosem a jdu si projit vesnicku nad kanalem. Lide tu ziji v otevrenych domech pripominajici nase stodoly. Na zavreni maji jen mriz. Vybaveni je skromne, ale Lcd tv nechybi nikde. V centru deni pozoruji uzasnou praci thajskych kucharek, ktere primo na lodkach vari polevky a ruzne specialitky a lide to konzumuji na brehu primo u lodek. Po ceste se ještě nechávám vyfotit s obrovskym hadem a uz se vydavame na plavku kanalama. Sedim vedle malajce a ten mi ukazuje ruzne druhy ovoce na kterých stromech rostou. Potkavame mango, papau, ruzne druhy kokosových palem.  Dozvidam se, ze malajci mají uplne jiny jazyk jako thajci a ze i když jsou sousedi, tak se spolu nedomluvi. Kolem druhé hodiny se vracime do Bgku, sprchuji se a letime navstivit vehlasnou část Cowboy street, vyhlasenou ulicku lasky. Hned při startu se rozdelujeme, jedna skupinka jede taxikem za 40Thb na osobu, my jedeme busem, který nas vyjde asi polovinu. Ulicka je hned vedle nákupního centra Terminal 21, kde je kazde poschodi delane ve stylu jineho mesta. Třeba je tu Tokio, Pariz, San Francisko nebo Londyn. Ulicka Cowboy je nasvetlena do cervena, tolik nabidek od nádherných zen jsem snad nedostal za cely život , jako tady za tech 15minut, coz je doba za kterou se da kratka ulicka projit.Zpatky se dostavame zase busem a vecer zakoncujeme posezenim u pivka.

den 22. Posledni den jsme sli navštívit Zoo a kralovskou rezidenci. Bylo pondeli a to jsou pamatky uzavrene, proto jsme se vydali na posledni nakupy na Khaosan, domluvili taxi na vecer (2taxi pro 8 osob za 800Thb), posledni thajska polevka a sli k hotelu cekat na odjezd k letisti. Lety probehly hladce a o pul 2 odpoledne diky posunu casu pristavame v Praze.

Tento cestopis jsem napsal po vzoru Jirky, jehoz cestopisy o Thajsku nam hodne pomohly a ulehcily pobyt. Timto mu dekuji a verim, ze i ten muj bude nekomu uzitecny.